Vše o insolveci

Co je insolvence?

Insolvenční řízení neboli insolvence je typ soudního řízení, které za určitých podmínek může zbavit dlužníka všech jeho dluhů (popřípadě pouze části dluhů). Insolvenční řízení se řídí insolvenčním zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Do insolvence nejčastěji vstupují dlužníci, kteří nejsou schopní hradit své závazky. Dlužník se tímto způsobem může zbavit veškerých svých dluhů najednou.

Je nutné zdůraznit, že dlužník se do insolvence nedostává automaticky, ale pouze na svůj vlastní návrh či návrh věřitele. Návrh musí být dále schválen insolvenčním soudem, který dělá všechny důležité rozhodnutí v souvislosti s insolvencí. Jedinou podmínkou pro zahájení insolvence je, že se dlužník musí nacházet v úpadku. Úpadkem se rozumí jeden z následujících stavů:

Platební neschopnost - do platební neschopnosti se může dostat podnikající osoba (vedoucí účetnictví), která má tzv. "mezeru krytí". Jedná se o případ, kdy dlužník není schopen uhradit všechny své splatné závazky (k aktuálnímu datu), ale je schopen tyto závazky splatit alespoň v rozsahu 90%, popřípadě se na tuto úroveň urychleně dostat. Jinými slovy je dlužník schopen pomocí svých pohotových finančních prostředků pokrýt minimálně 90% všech svých závazků (např. faktury), ale není je schopen splatit kompletně (není schopen zaplatit všechny faktury najednou).

Předlužení - stav, kdy má dlužník více věřitelů (alespoň dva) a souhrn jeho veškerých závazků převyšuje hodnotu dlužníkova majetku. Dlužníkem může být v tomto případě jak fyzická, tak právnická (firma) osoba. Pokud je dlužník předlužen, pak se automaticky nachází v platební neschopnosti.

Do insolvence se může dostat i dlužník, kterému úpadek pouze hrozí. Úpadek lze předpokládat s přihlédnutím ke všem okolnostem, že dlužník nebude schopen splnit podstatnou část svých peněžitých závazků řádně a včas. V tomto případě může návrh na zahájení insolvenčního řízení podat pouze dlužník, neboť právě on je schopen rozpoznat, kdy se jeho ekonomická situace rozvinula do takového stadia, v němž je třeba řešit pohledávky věřitelů kolektivním způsobem.

Druhy insolvence

Samotnou insolvenci lze řešit několika způsoby. V závislosti na situaci může být zvoleno jedno z následujících řešení (konkrétní řešení vždy určí insolvenční soud):

Oddlužení - Pro právnickou osobu, která není podnikatelem, či pro fyzickou osobou. V obou případech však musí platit, že dluhy nevznikly podnikáním. Osoba, která má dluh z podnikání může využít formu oddlužení pouze za předpokladu, že s tím souhlasí věřitel.

V případě oddlužení platí, že návrh musí být podán zákonem stanovené osoby, tedy typicky advokátem, notářem, soudním exekutorem či insolvenčním správcem. Společně s návrhem na oddlužení musí dlužník připojit i soupis jeho majetku a seznam závazků.

Oddlužení lze provést dvěma způsoby:

K uspokojení věřitelů může dojít zpeněžením tzv. "majetkové podstaty". Majetková podstata je seznam majetku, který dlužníkovi patřil v okamžiku zahájení insolvenčního řízení a dále majetek nabytý v průběhu. Majetkovou podstatu lze zpeněžit prodejem nemovitostí, movitých věcí, veřejnou dražbou, nebo prodejem majetku mimo dražbu. O daném způsobu zpeněžení rozhodne insolvenční správce na základě předchozího souhlasu věřitelského výboru

Na základě splátkového kalendáře stanoveného insolvenčním správcem je dlužník povinen splácet zajištěným věřitelům splátku po dobu 5 let. Doba může být zkrácena pouze za těchto předpokladů:

dlužník splatil 100% svých závazků, respektive pohledávek všech věřitelů - ukončení ihned.

rozhodnutí o úpadku bylo stanoveno po datu 1.6.2019 a dlužník během 3 let oddlužení splatil minimálně 60% svých závazků - ukončení po 3 letech.

dlužník má nárok na starobní důchod či je osoba s invalidním důchodem II. a III. stupně - ukončení po 3 letech.

Důležité je ovšem říci, že i v tomto případě dochází ke zpeněžení majetkové podstaty dlužníka. Dlužník tak přijde o svůj majetek v obou případech.

Nespornou výhodou je, že dlužník je na konci oddlužení osvobozen od veškeré povinnosti placení pohledávek věřitelů (i těch, které ještě nebyly splaceny) a dále také od pohledávek věřitelů, které se nepřihlásili do insolvenčního řízení. Dlužník se tedy zbaví všech svých dluhů bez ohledu na to, zda dluhy byly kompletně zaplaceny v průběhu oddlužení či nikoliv. Exekutoři již nesmějí po konci oddlužení (ani v průběhu) žádným způsobem vymáhat pohledávky neuspokojených věřitelů. V průběhu oddlužení dlužníkovi stále náleží veškerá dispoziční oprávnění ohledně majetku zahrnutého v rámci majetkové podstaty.

Konkurz - řešení jak pro fyzické, tak právnické osoby. Jedná o způsob řešení úpadku, kdy jsou pohledávky věřitelů uspokojeny (alespoň částečně) z výnosu zpeněžení majetkové podstaty dlužníka. Pohledávky nebo její části, které tímto způsobem nejsou uspokojeny nezanikají. Toto je nejspíše největší rozdíl mezi konkursem a oddlužením. Zjednodušeně je veškerý majetek dlužníka zpeněžen a veškeré finanční prostředky jsou použity na uspokojení co nejvíce pohledávek věřitelů ( a nesplacené pohledávky zůstávají nadále aktivní).

Další skutečností je, že konkurz je na rozdíl od oddlužení likvidační. Právnická osoba či fyzická osoba podnikatel tímto po ukončení řízení zanikají a dochází k výmazu dlužníka z obchodního rejstříku. Ty pohledávky, které byly konkurzem uspokojeny zanikají. Ostatní pohledávky (či její části) nadále existují i po ukončení řízení. Právnické osoby navíc ztrácí veškerou moc nad majetkem a řízení společnosti. Tyto pravomoci přecházejí na insolvenčního správce.

Reorganizace - je poslední možný způsob řešení úpadku. Tento druh je navržen pro větší firmy, které mají minimálně 50 zaměstnanců nebo mají čistý obrat minimálně 50 mil. Kč. Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku. Dlužníkovi je tedy dána možnost změnit strukturu podniku, či fungování podniku tak, aby uspokojil pohledávky svých věřitelů bez nutnosti uzavření svého podniku.

Průběh insolvence

Kompletní průběh insolvenčního řízení je definován následujícími body:

1) úpadek - jak jsme již v článku zmiňovali dříve, nutnou podmínkou pro zahájení insolvence je, že se dlužník musí nacházet v úpadku nebo mu úpadek alespoň hrozí. Co je úpadek a jaké druhy úpadku máme naleznete výše v článku.

2) insolvenční návrh - jeli dlužník v úpadku nebo mu hrozí, pak může podat insolvenční návrh (návrh na zahájení insolvenčního řízení), který musí být doručen insolvenčnímu soudu. Návrh může být podán jak ze strany dlužníka, tak ze strany samotného věřitele. V případě hrozícího úpadku může podat návrh pouze dlužník, neboť právě on je schopen rozpoznat svoji ekonomickou situaci.

Podaný návrh je pouze podnět k zahájení insolvence a jak jsme již uvedli v článku výše, tak insolvence může být řešena několika způsoby. Pokud dlužník chce řešit insolvenci pomocí oddlužení (nejčastější a nejpříznivější způsob), tak spolu s insolvenčním návrhem musí doručit také návrh na povolení oddlužení. Podá-li insolvenční návrh věřitel, pak musí dlužník návrh na povolení oddlužení doručit samostatně a to do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu. V obou případech o způsobu řešení insolvence rozhodne insolvenční soud (může se stát, že i přes dlužníkem doručený návrh na povolení oddlužení soud rozhodne řešení insolvence konkurzem).

Insolvenční návrh musí být zároveň podán advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem nebo tzv. akreditovanou osobou. Akreditovanou osobou se rozumí právnická osoba, které byla udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení.

3) zahájení insolvence - insolvence je zahájena dnem doručení návrhu na krajský soud. Tento den je pro dlužníka významný hlavně v tom, že od tohoto okamžiku jsou pozastaveny všechny probíhající exekuce dlužníka. Exekutoři nadále nesmějí vymáhat jakoukoliv pohledávku věřitelů. Před schválením insolvence může nová exekuce ještě vzniknout, ale nesmí být vykonána. Po schválení insolvence již nesmí být exekuční příkaz ani vydán.

Existují výjimky, které mohou být exekučně vymáhány i po zahájení insolvence (avšak pouze na základě rozhodnutí insolvenčního soudu). Mezi tyto výjimky patří např.: hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, daně, poplatky a pojistné na sociální zabezpečení. Dále pak také pracovněprávní pohledávky zaměstnanců a zákonné výživné. Obecně se tyto případy řadí do skupiny pohledávek za majetkovou podstatou.

Soud "oznamuje" zahájení insolvence vyhláškou, kterou v případě dlužnického insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení musí v insolvenčním rejstříku zveřejnit do 3 pracovních dnů ode dne dojití soudu. Přehled o zahájených insolvencích můžete získat vyplněním úvodního formuláře na www.cedcr.cz.

Stejně jako exekutoři, tak ani samotní věřitelé nemohou po zahájení insolvence vymáhat žádné pohledávky. Věřitelé v tomto případě mohou pouze podat přihlášku v rámci insolvenčního řízení na jejímž základě jim bude dluh splácen v rámci insolvence. Pohledávky nepřihlášených věřitelů nebudou uspokojeny a v případě úspěšného ukončení oddlužení (nikoliv konkurzu) tyto pohledávky nebudou ani vymahatelné.

4) rozhodnutí o úpadku - o tom, zda se dlužník opravdu nachází v úpadku rozhodne až soud. Pokud je shledán, pak soud vydá rozhodnutí o úpadku a zároveň rozhodne o způsobu řešení úpadku. Existují 3 různé řešení úpadku, které již v tomto článku byly podrobně vysvětleny (viz. sekce "druhy insolvence"). Insolvenční soud taktéž v této fázi musí ustanovit insolvenčního správce, kterého vybírá ze seznamu správců, přičemž úkolem insolvenčního správce je nejen zjistit majetkovou podstatu, ale taktéž například zhotovit seznam přihlášených pohledávek a zajistit jejich přezkoumání.

Soud s rozhodnutím o úpadku vydá také rozhodnutí o schválení oddlužení (pokud nebude zvolen konkurz či reorganizace), čímž jasně stanoví povinnost dlužníka během jeho oddlužení. Dlužník se může odvolat proti rozhodnutí o úpadku pouze v případě, že žádost o zahájení insolvenčního řízení podá věřitel. Pokud bude oddlužení soudem schváleno, pak bude probíhat jedním ze způsobů uvedených v popisu oddlužení výše.

5) ukončení insolvence - insolvence může být zrušena dvěma způsoby:

porušení povinností - v případě, že dlužník nějakým způsobem poruší jasně stanovené povinnosti, pak může soud insolvenci kompletně zrušit. Dlužník se tak bude nacházet jako ve stavu před insolvencí a všechny exekuce na něj vedené budou opět aktivní. Exekutoři a věřitelé budou moci opět začít vymáhat závazky. Nejčastějšími důvody pro zrušení insolvence je nezaměstnanost a vytvoření dalších dluhů (v průběhu insolvence), který dlužník není schopen splácet. Nově vzniklá pohledávka není předmětem již schválené insolvence a může být tedy exekučně vymáhána.

řádné ukončení - při splnění všech podmínek dojde k úspěšnému ukončení insolvence. Podmínky pro ukončení se liší v závislosti na zvoleném řešení insolvence. Například v případě oddlužení insolvenční správce podá zprávu o splnění oddlužení a na základě této zprávy soud vydá rozhodnutí o splnění oddlužení. Tímto bude dlužník kompletně oproštěn od pohledávek věřitelů. V insolvenčním rejstříku však bude záznam o insolvenci ještě 5 let od ukončení. Poté dojde automaticky k znepřístupnění informací veřejnosti, ovšem soudy a insolvenční správci k těmto záznamům budou mít přístup navždy.

Shrnutí

Pokud se dlužník dostane do problémů a hrozí mu úpadek či je ve finanční neschopnosti, pak je možné pomocí insolvenčního návrhu zažádat o zahájení insolvenčního řízení. Tuto žádost může podat věřitel, či přímo dlužník pomocí zákonem stanovené osoby (advokát, insolvenční správce, atd..). Pokud chce dlužník insolvenci řešit pomoci oddlužení, pak je nutné k žádosti přiložit také návrh na povolení oddlužení. Soud poté rozhodne, zda se dlužník opravdu nachází v úpadku a pokud ano, pak také rozhodne, zda bude dlužníkovi schváleno oddlužení, či bude insolvence řešena jiným možným způsobem (konkurzem či reorganizací). Celkového oddlužení může být dosaženo dvěma způsoby a to pomocí splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, či pouze zpeněžením majetkové podstaty. Na konci procesu oddlužení bude dlužník oproštěn od všech pohledávek věřitelů (a to i těch, kteří nepodali přihlášku v rámci insolvenčního řízení). Toto ovšem neplatí v případě konkurzu, kdy neuspokojené pohledávky (či její části) zůstanou stále aktivní a mohou být dále vymáhány. Pro větší firmy je pak vhodné řešení úpadku reorganizací. Záznam v insolvenčním rejstříku zůstává veřejnosti přístupný ještě 5 led od ukončení insolvence.

Probíhající insolvence může odhalit mnohé skutečnosti a preventivní kontrola tak není nikdy na škodu. Záznam o probíhající insolvenci může pomoci jak dlužníkovi, tak samotnému věřiteli, a proto doporučujeme lustraci v insolvenčním rejstříku (IR) všem, kteří se nějakým způsobem zajímají o ekonomickou situaci jakékoliv osoby. Výpis lze jednoduše získat vyplněním úvodního formuláře na stránkách centrální evidence dlužníků www.cedcr.cz. Spolu s výpisem z IR získáte i mnoho dalších informací z dostupných registrů dlužníků.

Související články

Insolvenční rejstřík

Průběh exekuce

Exekuce vs insolvence